Staré kronikové zápisy

Závěrečka 2011

10. ledna 2012 v 18:09 | Kory

Závěrečka v Zadní Zemi

23.-25. 6. 2011


V pátek jsme se sešly těsně před čtvrt na pět na hlavním nádraží v Teplicích. Z naší družinky nejela jenom Klokan, ostatní jo. Po příchodu Užovek, které byly nakoupit zásoby, jsme koupily jízdenky a nastoupily do vlaku. Při cestě do Děčína jsme si plnily některé body ve stezkách, povídaly si a dělaly další věci. Vystoupily jsme na nádraží v Děčíně a šly pár metrů na autobusové nádraží. Autobus do Hřenska měl jet až za půl hodiny, takže jsme si sedly v čekárně. Zdálo se nám, že to byla chvilka a už jsme seděly v autobuse. Vystoupily jsme v hřensku a podle řeky pokračovaly dál pěšky. mohly jsme jít pár kilometrů, a zastavily jsme u odpočívadla na místě zvaném Tři prameny. tady jsme snědly svoji večeři z domova a posílaly jsme si mezi sebou všechno možné jídlo. Když jsme byly syté a odpočaté, vydaly jsme se na cestu dál. Vešly jsme do lesa a šly příšerným krpálem vzhůru. Už jsme byly udýchané a málem polomrtvé, když jsme dorazily k převisu, kde jsme měly strávit dnešní noc. Ale ten převis za tu cestu stál! ( to potom myslím prohlásila Kvoky, nebo někdo, už nevím, ale byla to pravda :) Pod vysokým převisem totiž byly obrovské, asi dvoumetrové hromady uschlého listí, do kterého se šlo třeba zahrabat až po krk ( což dokazují fotky ve fotogalerii :) cms.vazky-tce.webnode.cz/fotogalerie/ ) Kašty do listí skočila tak, že jí byly vidět jenom nohy a Kopřiva si myslela, že se pod listím udusí...Nakonec se ovšem ukázalo, že nos měla venku... :D Káťa zdolávala třímetrovou horu Mont list, a to taky máme zdokumentované...Kašty objevila svou novou zálibu- skákat placáka do listí- a my ostatní jsme taky neváhaly pořádně řádit. Kory a Kvoky fotily všechno o sto6, takže se o to rádi podělíme :). Začalo pršet, ale my byly schované pod převisem, takže nám to ani za mák nevadilo- Jenom Lída a Káťa, když šly napřed Jožce dolů, protože ta neznala cestu, si musely vzítr pořádné pláštěnky. Ostatní zatím rozkládaly své spacáky a karimatky, aby si na spaní udělaly příjemné místečko. Kory a Kvoky spaly na kraji u skály, vzápětí se ovšem přemístily blíž k civilizaci, jelikož se ukázalo, že v listí se skrývá jakési zvíře. Možná že to byl had. Tak se moc nedivte :). Po dorazení Lídy a Káti které přivedly Jožku už většina z nás zalehla, aniž by se starala o cokoliv dalšího. Nicméně před spaním ještě následovala zajímavá předspánková aktivita s francouzkým nezapamatovatelným názvem, která spočívala pouze v tom, že jsme do rytmu beethovenovy hudby, kterou pouštěla Teri na svém mobilu, svítily a blikaly na ,,strop,, převisu. Jen málokdo vydržel až do konce, ale bylo pěkné pozorovat různá světélka tančící na stropě a usínat při hudbě. Po skončení ještě Jožka přečetla kousek z knihy Míly Nevrlého o Zadní zemi, ale to už tak polovina z nás spala. Ráno kolem osmé nás probudila melodie z Ať žijí duchové a my začaly pomalu vylézat z vyhřátých spacákových pelíšků a vyklepávat z nich listí. K snídani byly ovesné vločky s mlékem arůzným sušeným ovocem, které většinou všem chutnaly.
Pokr. příště...:))

Svojsíkáč 2011

10. ledna 2012 v 18:05 | Kory

1. den: 29. 4. 2011
V 16:45 jsme se sešly v klubovně, kde už byli i Horalové a Jednička. Kvoky se k nám měla připojit na nádraží, takže přišly Kory, Káťa, Klokan a Kašty. Jely jsme vlakem v 17:17 do Oldřichova u Duchcova, což jsou dvě zastávky, a vystoupily na "nejlépe udržovaném a nejčistším" nádraží v České republice (jak ironicky podotkl Piškot-pokud nevěříte, jděte se přesvědčit), na nádraží v Oldřichově. Zjistily jsme, že jede docela DOST lidí, když jsme vystoupily.
Přešli jsme společně silnici a nějakou louku, až jsme došli na tábořiště poblíž Kamenného pahorku (to je vesnice).
Zde jsme dostali od Piškota stručnou instruktáž kde co je a co se bude dít, a my, Vážky, jsme se hned běžely vykoupat do Barbory. Voda byla jako led, ale Klokan s Kašty do ní vběhly jako kdyby tam ani žádná nebyla (Klokan později vysvětlila, že si snažila představit, že ta voda je teplá). Káťa i s Kvoky a Kory si musely odpočítat, kdy se do vody ponoří. Nakonec se to ale povedlo nám všem!
Po koupání nám Kopřiva oznámila, že Užovky jsou jen 3 a v tomhle počtu by nemohly závodit a vzhledem k tomu, že nás bylo pět, jsme je měly doplnit. Káťa řekla, že jí by to nevadilo (nebo něco v tom smyslu, ale jí nevadí nikdy nic! :D), takže bylo rozhodnuto a Káťa přestoupila do závodní družinky Užovek.
Ostatní hráli mezitím na tábořišti nějáké hry, kterých jsme se ale nezúčastnily a jen jsme přihlížely (a Kašty s Kvoky hodnotily kluky... :D).
Následoval nástup v krojích, kde nám vysvětlily, jaké je téma- tedy král Přemysl Otakar II. a my bychom podle té hry měli pomáhat lidem v nově založených vesnicích v Podkrušnohoří. Dále nám řekli, že teď bude následovat hra- každý člen družiny měl jít na jiné stanoviště, které by mu mělo nejvíce jít od ruky. Může jít i na více, ale vždy z každé skupiny jen jeden na stanovišti. Každé stanoviště představovalo jedno řemeslo.
Poté byl úkol stavění stanů (Káťa už stavěla s Užovkami a i tohle už patřilo ke hře). Nám se docela ucházejícně podařil, jenom ráno byl trochu pobořený... tedy, i večer :D
Nám se sice nějak závratně nedařilo, dost stanovišť jsme vynechaly a ke všemu ke konci nás zastihl velký liják, ale zažily jsme spoustu srandy. Příklady stanovišť (bran): Jezdecké (jízda na kole), Lovecké (střelba lukem), Hlavolamařské, Bojovnické (šerm), Kuchařské (házení vajíček) apod., dohromady jich bylo 11.
Další na řadě po této zahajovací hře už byla jenom hygiena a pak už zalézt do spacáků. My jsme však ještě hodně dlouho nešly spát!

2. den: 30. 4. 2011
Budíček byl v 7:00, ale my jsme si nařídily budík na čtvrt hodiny dopředu, což bylo prozíravé, jelikož jsme v 7 hodin byly čilé jako rybičky (narozdíl od např. Ústeckých holek, které při nástupu ještě ospale lezly ze stanu). Pak následoval tedy již zmíněný nástup. Musely jsme si rychle sbalit věci, opsat stanoviště na mapy, které jsme dostaly a vyrazit na závod. Vycházely jsme předposlední (vlastní vinou). Když jsme ale otevřely branku, Bára (Vejvy pes) se rozhodla, že se vydá na průzkum, a zdrhla... Přeběhla dokonce i silnici a zůstala sedět u nějakého obchodu. Kvoky dala holkám úkol najít, kde jsme a sama se vydala s Bárou zpět k tábořišti (tzn. další zdržení).
Hned pro začátek jsme se vydaly špatným směrem (tj. zdržení). Když jsme se vracely na správnou trasu, potkaly jsme Piškota a Vejvu, kteří byli zřejmě hodně udiveni, odkud jdeme. Kvokýnek Vejvovi oznámila, že mu utekla Bára a že jsme mu jí chytaly (tím se trochu zamluvil náš příchod ze špatného směru) a on nám byl moooooooooc :) vděčný.
Pak jsme dorazily na stanoviště 10 (náměstí Košťan), kde jsme asi půl hodiny hledaly nějakého člověka. Pak jsme od jiných skautek zjistily, že se to tu má jen zmapovat. Když jsme tedy byly hotové a zjistily, že se tu nachází pošta atd., pokračovaly jsme spolu s družinkou s Ústí směrem k místu, kde měl být podle instrukcí nějáký papír, který by nám pomohl na některém z dalších stanovišť.
Po chvilce bloudění jsme igelitku s papírem objevily, a naše další cesta vedla k rostlinopisnému stanovišti. Zde bylo naším úkolem poznat co nejvíce z deseti rostlin na fotkách rozmístěných po blízkém okolí stanoviště. Některé rostliny bylo snadné uhodnout, na některé jsme musely použít příručku, ale potom se nám nakonec podařilo zhruba třičtvrtinu určit ( ale spletly jsme si číslice :D).
Pokračování se už tento kronikový zápis asi nedožije, ale snad vám stačí pro malé připomenutí :)
 
 

Reklama